QuadMania.cz

Koukal jste včera někdo na Černé ovce? na reportáž o čtyřkolkách, jak to teda je s tou jízdou po lesní cestě (né v lese mezi stromy) občas se svezu po cestě pokud tam není zákaz ale včera nějaký právník tvrdil že v lese je total zákaz a nepomůže tvrzení o nějaké účelové komunikaci. A kontrolovat nás kromě policie může i lesní stráž. Vyzná se v tom někdo nebo nás zase jenom oblbujou média

Jedná se o rozpor dvou zákonů - lesní zákon vs zákon o provozu na pozem. komunikacích. Jde jen o to, kterému zákonu kdo přikládá větší váhu. Lesní zákon to fakt absolutně zakazuje,kdežto podle silničního jeto normální účelová komunikace které je veřejně dostupná pokud tam není zákaz nebo závora. Tak si vyber, čemu věřit. Ale slyšel jsem tvrzení, že pokud je rozpor ve dvou zákonech, platí novější právní norma a tou je zákon silniční. Je to ale už opravdu balancování na hraně a kdyby došlo na soud, těžko říct jak to dopadne. Na druhou stranu kdyby už na ten soud došlo, bylo by to jedině dobře. Aspoň bysme věděli, na čem jsme, protože rozsudek by se dal považovat za jakýsi precedent.

Citace | Odpovědět

slezak.z>Jedná se o rozpor dvou zákonů - lesní zákon vs zákon o provozu na pozem. komunikacích. Jde jen o to, kterému zákonu kdo přikládá větší váhu. Lesní zákon to fakt absolutně zakazuje,kdežto podle silničního jeto normální účelová komunikace které je veřejně dostupná pokud tam není zákaz nebo závora. Tak si vyber, čemu věřit. Ale slyšel jsem tvrzení, že pokud je rozpor ve dvou zákonech, platí novější právní norma a tou je zákon silniční. Je to ale už opravdu balancování na hraně a kdyby došlo na soud, těžko říct jak to dopadne. Na druhou stranu kdyby už na ten soud došlo, bylo by to jedině dobře. Aspoň bysme věděli, na čem jsme, protože rozsudek by se dal považovat za jakýsi precedent.

Vždy platí upřesňující právní úprava - speciální zákon - a tou je v tomto případě lesní zákon.
Tedy zákon o provozu na pozemních komunikacích definuje co je účelová komunikace a že je veřejně přístupná a můžeš po ní trajdat jak chceš, ale speciální zákon (lesní) zakazuje tyto komunikace užívat právě v rozsahuje jeho působnosti, tedy v lese.

Citace | Odpovědět

JUDr. Roman Kočí
Účelové komunikace a jejich právní ochrana
Vyšlo v čísle 35/2006
Jedním z klíčových problémů v oblasti silničního hospodářství je v současnosti bezesporu problematika obecného užívání veřejně přístupných účelových komunikací, respektive jejich nepovolené uzavírání či umísťování pevných překážek na ně. I z veřejných sdělovacích prostředků se často dozvídáme tu o uzavření polní cesty, tu o zamezení přístupu k chatové oblasti, tu o sporu několika vlastníků účelové komunikace o rozsah a způsob jejího užívání, aby výsledkem právě uvedeného byl někdy až tristní stav, který je právem uživateli účelových komunikací naříkán (1). Bohužel, o daném tématu je vesměs pojednáváno bez znalosti právní podstaty věci a všech souvisejících skutečností, “recepty”, jak daný problém řešit, většinou nemají pražádnou oporu v platné legislativě či spíše než aby věc řešily, tak ji komplikují, někdy i na dlouhá léta. Problémy spojené s nepovoleným omezováním obecného užívání účelových komunikací zdá se narůstají nebo se o nich v současné době možná jen více hovoří. Buď jak buď, pokud neoprávněné uzavírání veřejně přístupných účelových komunikací či neoprávněné umísťování pevných překážek na ně nebude řešeno existujícími právními prostředky anebo – ještě lépe – nedojde ke změnám v právní úpravě, nelze zřejmě v dané věci čekat výrazný obrat k lepšímu. NON LIQUET (“není jasné”), říkali ve starověku římští soudci, zdržující se hlasování v nějaké věci, která nebyla jasná. V případě účelových komunikací o non liquet nelze hovořit, věc jasná – alespoň jak vyplyne z následujícího výkladu – vcelku je.

Definice účelových komunikací

Co to vlastně je ona “účelová komunikace”? Definici podává zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon”). Účelová komunikace je v prvé řadě jednou ze čtyř kategorií pozemních komunikací, které zákon v § 2 odst. 1 vymezuje (2). Pohledem právní teorie jde o svým způsobem zvláštní druh pozemní komunikace; jestliže u dálnic, silnic a místních komunikací není sporu o jejich veřejnoprávní povaze, soubor práv a povinností k účelové komunikaci se téměř cele vztahuje k soukromoprávní oblasti, což někdy může být svým způsobem komplikovaný stav činící v praxi větší či menší obtíže, neboť účelové komunikaci vzhledem k její soukromoprávní povaze zákon neposkytuje takovou právní ochranu, jakou mají ostatní kategorie pozemních komunikací (3). Zákon je k účelové komunikaci poměrně stručný, jak již bylo uvedeno, právní vztahy k ní jsou až na výjimky obecně upraveny právem soukromým (především občanským zákoníkem: institut vlastnictví, institut věci a dispozice s ní apod.). Záměrem zákonodárce bylo tuto oblast záměrně ponechat v soukromoprávní oblasti, neboť účelová komunikace není tzv. veřejným statkem (kde vlastník je veřejnoprávní korporací), soukromoprávní vztahy ke komunikaci jsou ovšem výrazně omezeny institutem veřejného užívání účelové komunikace a s tím spojený veřejný zájem na nezasahování či neomezování tohoto veřejného práva. Jedinou celistvější pasáž zákona věnující se právnímu statusu účelové komunikace lze nalézt v § 7, kde se mj. podává definice účelové komunikace. Ta se zdá být zřejmá a bezproblémová. Účelová komunikace je pozemní komunikace (4), která:

slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí;

slouží ke spojení těchto nemovitostí (ad a) s ostatními pozemními komunikacemi;

slouží k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.

ad a) Typickým příkladem je polní cesta, vedoucí kupříkladu od areálu zemědělské farmy k poli, které patří farmě a jež zaměstnanci farmy obhospodařují. Zde účelová komunikace slouží vlastníku nemovitostí k jejich spojení (pole x areál farmy), což je přirozeně potřebou vlastníka. Pokud je takováto účelová komunikace veřejně přístupná, což bývá pravidlem, potom ji – možná paradoxně – může užívat kdokoli, byť účel komunikace je a priori pro potřeby vlastníka.

ad b) Námi uváděná zemědělská farma je napojena účelovou komunikací kupříkladu na místní komunikaci v obci. Aby bylo možno nemovitost užívat, je pochopitelně nutné (u staveb dokonce vždy), aby byly napojeny na ostatní pozemní komunikace. Zákon zde počítá s tím, že onou “spojkou” je účelová komunikace, toto však nemusí být pravidlem, v konkrétních případech se nemusí jednat o účelovou komunikaci, ale o sjezd (nájezd) z nemovitosti na pozemní komunikaci, který není účelovou komunikací (§ 10 odst. 1 zákona). Účelovou komunikací může být na ostatní pozemní komunikace napojena také kupříkladu čerpací stanice, výrobní areál, lom apod.

ad c) Dopravní cesta sloužící k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků je dalším typickým druhem účelové komunikace. Vesměs půjde o polní a lesní cesty, které nemají charakter stavby, komunikace vznikly například vyježděním cesty na poli. I tyto účelové komunikace jsou veřejně přístupné, byť jejich funkcí je především možnost obhospodařovat zemědělské a lesní pozemky. Vlastníkem je majitel (majitelé) pole (lesa), v našich podmínkách jde téměř vždy o více vlastníků, dosti často jsou vlastníky i veřejné instituce (Pozemkový fond, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových). V praxi občas bývá problém s právní kvalifikací lesních cest. Spor je o to, zda lesní cesty jsou či nejsou účelovými komunikacemi. Podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou totiž pozemky určenými k plnění funkcí lesa mimo jiné zpevněné lesní cesty. Neměly by tedy být považovány za účelové komunikace, čímž by se na ně mj. nevztahovalo obecné užívání účelových komunikací dle § 19 zákona, zastává názor část teoretiků. Tento názor ovšem odmítl Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 33 Odo 449/2005 ze dne 22. února 2006. Soud v rozsudku judikuje, že zákon se podle předmětu úpravy, jak je vymezen v § 1, vztahuje na veškeré pozemní komunikace, které naplňují znaky uvedené v dalších ustanoveních zákona, a neobsahuje žádné ustanovení, které by z této úpravy některé komunikace vylučovalo. Lesní zákon pak vůbec neupravuje problematiku provozu na komunikacích, které se nacházejí na lesních pozemcích. Je tedy zřejmé, že oba tyto předpisy obstojí vedle sebe. To ostatně potvrzuje jak znění § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, který výslovně řadí mezi účelové komunikace komunikaci sloužící k obhospodařování lesních pozemků, tak i znění § 3 odst. 1 písm. b) lesního zákona, podle něhož mohou být mezi pozemky určené k plnění funkcí lesa zařazeny i zpevněné lesní cesty. Pokud tedy zpevněná lesní cesta na pozemku určeném k plnění funkcí lesa vykazuje současně znaky účelové komunikace podle § 7 odst. 1 zákona, podléhá stejně jako ostatní účelové komunikace režimu tohoto zákona, včetně § 19 odst. 1 upravujícího tzv. obecné užívání pozemních komunikací, odůvodňuje Nejvyšší soud, proč lesní cesty považuje za účelové komunikace.

Obecně lze shrnout, že účelové komunikace jsou polní a lesní cesty, příjezdové komunikace k výrobním areálům, lomům, sportovištím, čerpacím stanicím, ale i například komunikace uvnitř výrobních areálů, lomů, tovární dvory, autobusová nádraží, komunikace ve vojenských újezdech apod. Účelová komunikace nemusí být zpevněná, nemusí jít ani o stavbu ve smyslu stavebního zákona (stavba realizovaná na základě určitého technologického postupu a povolená stavebním povolením či ohlášená stavebnímu úřadu). Na rozdíl od ostatních kategorií pozemních komunikacích se komunikace do účelových komunikací nezařazuje správním rozhodnutím silničního správního úřadu. Dokonce je i nerozhodné, jak je účelová komunikace, respektive pozemek, na němž se komunikace nachází, či pozemek, který je účelovou komunikací, evidován v katastru nemovitostí, zákon v tomto smyslu nestanoví jedinou podmínku. I kdyby předmětný pozemek nebyl druhově evidován jako ostatní plocha se způsobem využití ostatní komunikace (jak se pozemky - účelové a místní komunikace v katastru většinou evidují) a přesto komunikace bude splňovat znaky uvedené v zákoně, půjde vždy bez dalšího o účelovou komunikaci.

Veřejně přístupné a neveřejně přístupné účelové komunikace

Účelové komunikace jsou veřejně přístupné, vyjma případu uvedenému v § 7 odst. 2 zákona (účelové komunikace v uzavřených areálech) a vyjma případu, kdy příslušný silniční správní úřad na návrh vlastníka a po projednání s Policií České republiky upraví nebo omezí veřejný přístup na účelovou komunikaci. V případě, že jde o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, nelze ji svévolně uzavřít či omezit veřejný přístup na ni, a to ani za situace, kdy toto činí vlastník komunikace v rámci realizace výkonu svých vlastnických práv. Vlastnické právo k veřejně přístupným účelovým komunikacím je omezeno veřejným právem komunikaci užívat v rámci institutu obecného užívání, které je upraveno v § 19 zákona. Upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci je možno, jak bylo výše uvedeno, pouze po předchozím rozhodnutí příslušného silničního správního úřadu. Toto je stěžejní skutečnost a je zapotřebí vždy takto argumentovat, pokud dojde k svévolnému uzavření účelové komunikace jejím vlastníkem. Jakkoli může být komunikace ve vlastnictví určité fyzické či právnické osoby, dispozice s komunikací je omezena veřejnoprávní institutem obecného užívání, která má v daném případě přednost před soukromoprávní dispozicí s věcí (s účelovou komunikací).

Neveřejně přístupné účelové komunikace se nacházejí v uzavřeném prostoru či objektu (výrobní závod, lom, zemědělská farma, sportoviště apod.) a slouží k potřebě vlastníka prostoru či objektu. Tato osoba rozhoduje o rozsahu a způsobu veřejného přístupu na účelovou komunikaci (vlastník sportoviště např. rozhodne, že otevře vstupní bránu a umožní vjezd do areálu pouze osobním vozidlům, a to jen od pondělí do soboty, od 8 do 19 hodin). Uzavřenost areálu musí být zřejmá (např. oplocení, zeď), v opačném případě nelze o neveřejné účelové komunikaci v uzavřeném areálu uvažovat. V pochybnostech, zda se z hlediska pozemní komunikace jedná o uzavřený areál nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad. Toto rozhodování může přicházet do úvahy například za situace, kdy areál bude celý oplocen, ovšem vstupní brána bude trvale otevřená. Vždy půjde o poměrně složitou správní úvahu, zahrnující celou škálu rozhodných skutečností ve vztahu k charakteru areálu, účelu jeho užívání, historii užívání apod. Půjde o návrhové správní řízení, silniční správní úřad rozhodnutím určí, že z hlediska pozemní komunikace jde či nejde o uzavřený prostor nebo objekt.

Užívání účelových komunikací

Veřejně přístupné účelové komunikace je možno obecně užívat. Zákon obecným užíváním rozumí možnost v mezích zvláštních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích (5) a za podmínek stanovených zákonem užívat účelovou komunikaci bezplatně obecným způsobem a k účelům, ke kterým je určena. Uživatel má za povinnost přizpůsobit se stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu účelové komunikace. Nikdo nesmí bez příslušného povolení omezit nebo zamezit obecnému užívání veřejně přístupné účelové komunikace. Vlastník veřejně přístupné účelové komunikace, chtějící veřejný přístup na ni upravit či omezit, má v podstatě jedinou možnost: požádat o uvedené opatření příslušný silniční správní úřad (obecní úřad obce, na jejímž území se účelová komunikace nachází). To ovšem nikoli bezdůvodně, zákon zná pouze jedinou možnost: situaci, kdy je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Tak tomu bude například za situace, kdy těžká nákladní doprava účelovou komunikaci poškozuje. Omezení nebo úprava veřejného přístupu na účelovou komunikaci je příslušným silničním správním úřadem provedena formou správního rozhodnutí. Správní řízení se zahajuje podáním již zmiňované žádosti vlastníka účelové komunikace o omezení či úpravě veřejného přístupu na ni (pokud bude vlastníků více, musí žádost podat všichni). V řízení se věc projedná s příslušným orgánem Policie a rozhodnutím se buď omezení či úprava povolí či nikoli. Omezení či úprava veřejného přístupu na účelovou komunikaci může být povolena kupříkladu formou dopravního značení, závorou a podobně, vždy bude záležet na tom, za jakým účelem se mají oprávněné zájmy vlastníka účelové komunikace ochraňovat. V případě, že bude rozhodnuto o omezení/úpravě formou dopravního značení, toto si stanoví (na základě citovaného rozhodnutí) přímo vlastník účelové komunikace po předchozím souhlasu příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností a předchozím stanovisku příslušného orgánu policie (6). Pokud tedy silniční správní úřad dospěje v řízení k závěru, že veřejný přístup na účelovou komunikaci omezí dopravním značením, je vhodné v řízení jako dotčený orgán vyzvat k souhlasu příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností a vyžádá si písemné stanovisko příslušného orgánu policie.

Správní delikty ve vztahu k účelovým komunikacím

Typickým správním deliktem ve vztahu k veřejně přístupným účelovým komunikacím je jejich nepovolené uzavření či umísťování pevných překážek na ně (kupříkladu umístění hromady písku, sutě, kamení, betonové nebo železné zábrany apod.). Mnohokrát v tomto příspěvku zaznělo, že bez existence příslušného správního rozhodnutí jde o nepovolenou činnost, která musí být silničním správním úřadem postižena a zároveň musejí být učiněna opatření k nápravě protiprávního stavu.

Pokud se protiprávního jednání dopustí fyzická osoba, je toto přestupkem dle § 23 odst. 1 písm. l) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, (neoprávněně uzavře veřejně přístupnou účelovou komunikaci) nebo přestupkem dle § 23 odst. 1 písm. o) téhož zákona (neoprávněně umístí pevnou překážku na veřejně přístupnou účelovou komunikaci). Za oba přestupky lze uložit pokutu až do výše 10 tis. Kč.

V případě neoprávněného umístění pevných překážek na veřejně přístupnou účelovou komunikaci a následného výkonu státního dozoru nad komunikací, může osoba výkon dozoru provádějící písemnou výzvou uložit ve stanovené lhůtě odstranění překážek. Pokud tato lhůta nebude ve stanovené lhůtě splněna, je toto přestupkem dle § 23 odst. 1 písm. p) zákona č. 200/1990 Sb. s možností uložit pokutu opětovně až do výše 10 tis. Kč.

Jestliže na veřejně přístupnou účelovou komunikaci neoprávněně umístí pevné překážky právnická osoba či tato ji neoprávněně uzavře, je toto správním deliktem dle § 42 odst. 1 písm. f), respektive odst. 3 písm c) zákona o pozemních komunikacích, kdy pokuta za správní delikt uložená může být v prvním případě až do výše 200 tis. Kč, ve druhém případě až do výše 500 tis. Kč.

Novelou zákona vyhlášenou pod číslem 80/2006 Sb. účinnou od 1. 1. 2007 se výčet správních deliktů (tj. i přestupků) sjednocuje pouze do zákona o pozemních komunikacích (7). Významným způsobem se zvyšuje pokuta, kterou lze za uvedené přestupky uložit fyzické osobě, a to až do výše 500 tis. Kč (neoprávněné uzavření veřejně přístupné účelové komunikace) či až do výše 300 tis. Kč (neoprávněně umístěné pevné překážky na veřejně přístupné účelové komunikaci). U právnických osob mohou být pokuty za správní delikty stejné skutkové podstaty uloženy taktéž až do stejné výše. Nárůst maximální zákonné hranice pokut je skutečně značný, na druhou stranu, pokuty by měly být pádným důvodem a motivací k tomu, aby k neoprávněnému uzavírání veřejně přístupných účelových komunikací či k umísťování pevných překážek na ně nedocházelo.

Přirozeně, že uložení pokuty za neoprávněně uzavřenou veřejně přístupnou účelovou komunikaci či za neoprávněné umístění pevných překážek na ni je sice svým způsobem efektivní a účinné řešení (především jím bude od 1. 1. 2007), ve výsledku ovšem nemusí nutně znamenat, že na základě uložené pokuty dotčená osoba dobrovolně pevné překážky či uzavírku odstraní. V těchto případech silniční správní úřad postupuje dle § 29 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích, kdy správním rozhodnutím nařídí v určené lhůtě odstranit pevné překážky z veřejně přístupné účelové komunikace. Po marném uplynutí lhůty je možno po předchozí exekuční výzvě nařídit exekuci formou provedením náhradního výkonu dle § 119 správního řádu.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 35/2006.

Poznámky:

Ony nářky jsou často velmi zásadní, uživatelům účelových komunikací je mnohdy např. zabraňován příjezd k jejich chatám, chalupám, usedlostem apod., kdy odnepaměti byla přístupová cesta k těmto objektům vždy bez problémů veřejně přístupná.

Zákon uvádí tyto kategorie pozemních komunikací: dálnice, silnice, místní komunikace a účelové komunikace.

To se týká zejména správních deliktů (§ 42 zákona) a přestupků (§ 23 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů), jejichž skutkové podstaty se až na výjimky netýkají protiprávních jednání ve vztahu k účelovým komunikacím. Na účelové komunikace taktéž nelze aplikovat stěžejní institut ochrany pozemních komunikací – zvláštní užívání (§ 25 zákona).

Pozemní komunikace je v obecné definici (§ 2 odst. 1 zákona) dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti.

Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

Viz § 77 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb.

Toto řešení bylo zvoleno s ohledem na novou konstrukci institutu správního trestání, kdy jedna z “novinek” spočívá právě v tom, kdy výčet skutkových podstat správních deliktů (včetně přestupků) obsahují přímo speciální zákony, nikoli (obecný) přestupkový zákon. O tom, že však tato teze není důsledně aplikována, svědčí kupříkladu nedávná novelizace zákona o provozu na pozemních komunikacích, která do textu zákona nevtělila výčet jednotlivých přestupků, ale ponechala je (ve značně pozměněné podobě) v přestupkovém zákonu.

Naposledy editováno 01.07.2010 08:05:11

Citace | Odpovědět

Xaverius> No možná máš pravdu, ale dá se na to pohlížet i tak, že v lese specificky na jeho části - lesní cestě, platí specifický zákon pro tuto část lesa (cestu) a to je zákon o provozu na p.k. Jde tedy o hraní se slovy. Je pro obecné cesty specifická část v lese, nebo je obecně pro lesy specifickou částí cestav nich?

A v příspěvku nademnou je v písmenu C) řečeno, že se na lesní cestu může a dále z ostatního vyznívá, že běda tomu, kdo by ti v ježdění po lesní cestě chtěl zabránit.

Já ale sám do lesa jezdím jen minimálně, když už to opravdu není možné projet jinudy. A popravdě řečeno, na lesní cestě jsem docela nesvůj a koukám jak co nejkratší cestou ven. I když máš sebou vytištěná různá takové usnesení, výtahy ze zákonů a podobně, s rozzuřený přiopilým myslivcem držícím prst na spušti budeš nad zákonem debatovat jen těžko. Většina cyklistů, pejskažů, v zimě běžkařů a dalších lidí se na tebe taky dívá jako na zločince, hrozí pěstí a hledají větev nebo kámen aby to po tobě mrskli.

Les je krásný když v něm nikdo jiný není. A to je většinou jen za opravdu hnusného počasí, které na druhou stranu já mám nejraději.

Naposledy editováno 01.07.2010 08:14:40

Citace | Odpovědět

Donesl se mi , už ani nevím odkud jeden právní názor a zdá se mi docela rozumný tak se s vámi podělím, protože docela navazuje na to napsal kolega z Břeclavi.
V případě sporu, /správního řízení/ by měl rozhodovat katastr nemovitostí http://nahlizenidokn.cuzk.cz/

Takové ty hlavní lesní a polní cesty obvykle v katastru jsou pod označením "ostatní komunikace" . Tam by vám měl v případě sporu pomoci zákon o p.k. . Pokud použijete vyjetou trasu od těžebního stroje a na té vás chytí, tak smůla, i když tam cesta vede, je to pouze dočasná záležitost a i když si myslíte že jste na cestě, právně je to "pozemek s funkcí lesa" a vy jste porušili lesní zákon.

Samozřejmě předem strávit hodiny na webu CUZK je kravina, výhodu mají majitelé navigací s turistickou mapou, protože tyto mapy výchází m.j i z katastrálních informací, takže cesty v nich vyznačené jsou z 99% kategorie "ostatní komunikace". Ale je to určité vodítko jak si pomoct když už vás chytí, prokázat že jsem byl na cestě a ne v lese.
Lesní stráž má právo vás zastavit, kontrolovat i pokutovat, jsou "veřejný činitel" . Lesáci ale obvykle bývají v klidu. Pak je tu ještě jedna sorta a to Myslivecká stráž. Ti už v klidu rozhodně nejsou a velmi rádi překračují své pravomoce, protože jsou taktéž "veřejný činitel". Tato tlupa má pouze nárok na to kontrolovat dodržování zákona o myslivosti. Pokud vás zastaví na cestě a mává průkazem, má právo tě zastavit zkontrolovat pouze když má podezření že jsi pytlák. Což lze velmi rychle vyvrátit, nemáš upytlačenou zvěř což jasně vidí a na nic víc nemá nárok.

Závěrem tedy, protože většina lidí tady opravdu jezdí po cestách, když už vás na nějaké takové cestě chytí, neplatit nic na místě, nic nepodepisovat, zdokumentovat kde vás chytili, podívat se do katastru zda jste byli na cestě, a pokud ano, klidně jít do sporu.
Majitel cesty může požádat Silniční správní úřad o umístění zákazu vjezdu, pokud je tam značka, je to jasné a nemáte tam co dělat i kdyby to byla dálnice.
Závory jsou ve valné většině umístěny protiprávně, a závora není dopravní značkou.

Citace | Odpovědět

leoant>
Závory jsou ve valné většině umístěny protiprávně, a závora není dopravní značkou.

Sejně tak nejsou platnou dopravní značkou cedule zákazu vjezdu přiťukaný hřebíkem na kmen stromu a podobně. jenže hádej se s někým, že ten zákaz na tom stromě je neplatný

Naposledy editováno 01.07.2010 08:49:49

Citace | Odpovědět

a ještě obněný transportery a kulometama do nás...tema o zvýšení tlaku...když se bojíte tak to prodejte a chodte pěšky ....neřešte asi po 150 tu samou kravinu

Citace | Odpovědět

JARDAQUAD>a ještě obněný transportery a kulometama do nás...

No není to tak dávno, co na čtyřkolkáře nasadila policie vrtulníky.

Naposledy editováno 01.07.2010 09:03:45

Citace | Odpovědět

JARDAQUAD> tak, tak kdo se nechá chytit ať trpí...

Citace | Odpovědět

JARDAQUAD> Járo, to neni kravina. Já chci vědět co můžu a co nesmím a chovat se podle toho. A pokud překračuju zákon, tak o tom chci vědět a bejt si vědom možných následků. Stejně jako my, ani myslivci si nemůžou dovolit vše. Takže čím víc informací máme, tím líp. Pokud by mně někdo zastavil, tak s nim chci mluvit a ne ujíždět.

Rozhodně je tohle téma PODSTATNĚ důležitější, než to která značka je sráč

Bylo by dobrý, kdyby se tu objevil Cort, ten v tomhle dost dělá! Pro nás pro všechny.

Naposledy editováno 01.07.2010 09:20:34

Citace | Odpovědět

Roxteedy> Je to v podstatě tak,že my víme, že na lesní cesty můžeme. Jenže zbytek národa si myslí, že tam nesmíme. Navíc když v televizi dostanou mylné informace, mají o své "pravdě" jasno a pak je z toho hodně konfliktů. Říkali to přece v televizi, takže tam nemáme co dělat a že je to v zákonech jinak, navíc tak složitě jako v tomto případě, je už v podstatě vedlejší.

Takže nejlíp to nakonec vystihl fakt Jardaquad a Olinm.

Já už jsem taky někde psal, že když už tě někdo zastaví, je v podstatě nejlepší, dát mu rovnou přes držku. Protože vysvětlit mu tak složitý právní případ jako je "spor" lesního a silničního zákona, je v podstatě nemožné. Když dostane do tlamy, má jasno hned.

Naposledy editováno 01.07.2010 09:36:32

Citace | Odpovědět

slezak.z> ...je v podstatě nejlepší, dát mu rovnou přes držku.

opravdu svérázný výklad
k tomu se krásně hodí citát Al Caponeho:
S vlídným slovem a pistolí v ruce se dostanete mnohem dál, než se samotným vlídným slovem

Naposledy editováno 01.07.2010 09:42:48

Citace | Odpovědět

slezak.z> Musíš to dělat tak, aby tě nezastavil, ale pouze se tě snažil zastavit .

Citace | Odpovědět

Tímto rozporem v zákonech se zabývám už delší dobu, jednak proto, abych věděl kam a co smím, případně abych věděl s čím počítat, když se ocitnu tam, kde nemám co dělat... Těžko asi s sebou budu vozit katastrální mapy a zkoumat, jestli jsem, nebo nejsem na cestě, když ji tam na vlastní oči vidím.... Řídím se proto názorem Preventivně informačního odboru policie ČR, který s sebou v několika výtiscích vozím.... Beru to jako směrodatné a jako ofiko vyjádření pro mě jasně daného úřadu to má pro mě větší váhu, než plkání zelených mozků a jejich právníků...
Samozřejmě se vyhýbám ježdění mino cesty, do zákazů (upřímě, mám na trase jeden zákaz dost rezavej, natlučenej na strom vlevo od cesty a ten nerespektuju) a ostatní účastníky prostoru respektuju ( většinou uberu a dám jim tím najevo, že je neohrozím) Problémy mívám většinou jen s pejskaři, protože ti chtějí své miláčky na stejných místech nechat vyběhat na volno a na zavolání majitele většinou neposlouchají... Majitelé pak mají pocit, že za všechno můžu já...
A teď to vyjádření Preventivně informačního odboru tak jak jsem si je stáhl v diskusi na www.zakaz-vjezdu.cz... Autorovi díky...

Nejsem si jist, zda to tu bude někoho DOOPRAVDY zajímat, ale toto odpověděla přímo Policie ČR (doporučuji vytisknout a vozit s sebou)

Preventivně informační odbor PP ČR | 8. 5. 2009, 10:59
DOTAZ:
Dobrý den, nedávno jsem řešil tento problém a v silničním zákonu jsem ho dostatečně nenašel:
1)Mohu na motocyklu na polní cestu?
2)Mohu na motocyklu na lesní cestu?
3) Jak rozpoznám lesní cestu, není-li označena značkou či závorou? (resp. kam až mohu zajet a kam už ne)
děkuji Vám za odpověď.
______________________________
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
z ustanovení § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích vyplývá, že komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodaření zemědělských a lesních pozemků je účelovou pozemní komunikací.
Polní a lesní cesty (sloužící k obhospodaření zemědělských a lesních pozemků) jsou tedy účelovými komunikacemi.
Příslušný silniční správní úřad může na návrh vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie české republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci. Na lesní nebo polní cestu tedy vjet můžete, pokud na ni není omezen přístup.
S pozdravem
kpt. Mgr. Veronika Benediktová
Policejní prezidium ČR
Preventivně informační odbor
Strojnická 27
170 89 Praha 7
telefon: 974 834 448
GSM: 725 190 260

Citace | Odpovědět

Laki1060> tady je to jasně daný...

Mně taky babička včera poučovala. Prostě do lesa nikdy nesmíš. Tak říkám - a když tudy vede silnice? Babka - tak to radši objeď, ať nemáš problémy

Citace | Odpovědět

Ty černý ovce byly opakování, už se to tu řešilo. Nedávno jsem měl na tohle téma rozhovor s nadlesním Lesů České republiky a předložil jsem mu vyjádření judr. Romana Kočího ( psal tu o něm fernet) a dost ho to rozohnilo. Nadlesní zastává zákony o lese, kde je napsáno, jakou funkci plní les a tam se čtyřkolky prostě nehodí. Takže je to právní spor a jak víme, vyhrává ten, kdo má lepšího právníka .

Citace | Odpovědět

leoant>slezak.z> ...S vlídným slovem a pistolí v ruce se dostanete mnohem dál, než se samotným vlídným slovem[/b]

Naposledy editováno 01.07.2010 10:20:10

Citace | Odpovědět

Tak jsem se ještě podíval na ty černé ovce.... čtyřkolkáře to bude zajímat od 8. minuty

http://www.ct24.cz/v...97429889-cerne-ovce/

A co k tomu dodat... ani ti právníci se v tom nevyznají a ten právník, co tam mluvil říkal svůj názor - výklad zákonů, pravděpodobně to byl právník Lesů ČR.... a i k tomu mám vééélkou výhradu.... řekl, že lesní stráž a policie má právo čtyřkolkáře zastavit VŠEMI PROSTŘEDKY a jaksi mi tam chybí slovíčko ZÁKONNÝMI.... V takovém podání se i toto vyjádření dá považovat za navádění k použití i nezákonných prostředků a to by si fundovaný právník měl uvědomit... jinak obvyklá masáž lidiček kolem nás....

Naposledy editováno 01.07.2010 10:34:13

Citace | Odpovědět

honzaj>T Nadlesní zastává zákony o lese, kde je napsáno, jakou funkci plní les a tam se čtyřkolky prostě nehodí. Takže je to právní spor a jak víme, vyhrává ten, kdo má lepšího právníka .

Pan nadlesní to taky vidí jednostranně... Les má kromě jiného funkci rekreační.... a jízda na čtyřkolce pokud to není práce (většinou taky v lese) je taky druh rekreace.... Opravil bych Tě v tom, že na začátku se jedná o správní řízení a k soudu se to většinou ani nedostane... Zaregistroval jsem, že při správním řízením účastník nedostal pokutu, ale úředníci po něm chtěli, aby si zpětně koupil "jednorázové povolení k vjezdu" Když to odmítl správní řízení bylo ukončené... Úředníci, kteří správní řízení vedou jsou většinou bývalí policajti a prohlášení preventivně iformačního odboru PČR berou jako závazné noty.... No a pak bych chtěl vidět soud, kterej by prohlášení Preventivně informačního odboru Policie ČR prohlásil za protizákonné... A koneckonců žalující strana má důkazní povinnost.. to znamená, že oni musí dokázat, že jsem já udělal přestupek, že jsem porušil zákon a pokud si zadokumentuji, kde jsem byl přistiženej, že to bylo na cestě a prokážu, jsem se tam dostal bez porušení zákazu, tak bych se toho zas tolik nebál...

Naposledy editováno 01.07.2010 11:03:00

Citace | Odpovědět

Mě by velice zajímalo, kde zjistím, zda je daná dopravní značka oficiálně vydaná příslušným úřadem, nebo ji vyrobil Karel s Pepou v hospodě a přibodli ji na trubku od kolotoče.

Citace | Odpovědět

Laki1060> Právě proto jsem to psal, abych ukázal, jak každej hájí "svojí" pravdu.

Citace | Odpovědět

honzaj> Jasně, že si každej hájí svou pravdu, ale vadí mi, že není možnost diskuse, že se demagogicky zakazuje na základě jedné části zákoníku, která si protiřečí s druhou... a masírují při tom lidičky tak že si puberťáci a vypitá lesní stráž myslí, že když čtyřkolkářovi, který podle jejich výkladu spáchal přestupek, ublíží, nebo zničí stroj, tak že je to v pořádku... Pak přijedeš po silnici k Tescu a starý babky si na tebe ukazují... to je ten co ničí přírodu...
Není to tak dávno, co tady Chlebíček popisoval, jak je myslivci zaháněli střelbou do vzduchu... ale o tom by se nepsalo, to není v zájmu loby...

Naposledy editováno 01.07.2010 11:15:25

Citace | Odpovědět

hezká diskuze, ale nevím o čem vlastně "je" já jezdím kde chci tudíž i v lese samozřejmě že nejsem hovado a neničím nic umyslně jako napž lesní školku nebo bažatnici ale na zbytek lesa nějak extremně nehledím jezdím už druhý rok a vydím jaké "škody" svím ježděním způsobuju takže jsem v klidu poněvač žádné škody nevidím rokle kde jsem jezdil půl roku vypadá za další rok jako by v ní noha lidská nikdy nestála osobně si myslím že mánie z požkozování lesa čtyřkolkama je značně nadnesená a z 90% za to mohou media protože "aféra" v prvé řadě přináší zisk takže proč to nezveličit?, kdo z nás by nechtěl vydělat "ranec"!!!! sere pes čtyřkolkáře žejo!!vždyť i tato nit vznikla právě proto.
A to že se plaší zvěř?? uznávám to bude asi pravda ale po dálnici která vede kolem lesa taky proto nepřestanou jezdit auta a proč tam nestojí myslivci s transparentem"KLID PRO LES".....no protože peníze a veřejný zájem atd atd a proto tu máme "chudáka" čtyřkolkáře aby jsme ho mohly zšikanovat páč co zmůže sám chudák v lese proti hordě myslivců kteří nasraní z toho že nic netrfily (proto že jim kolka vyplašila kořist)mávají brokovnicí nad hlavou.Takže za mě,jezdím a nic neřeším a hlavně v lese nikomu nezastavuju a jak tu nekdo napsal ...kdo se bojí nesmí do lesa přece jsem si nekoupil outlendra abych jezdil po asfaltu

Citace | Odpovědět

Tak můžu jezdit po lese či ne?????

Citace | Odpovědět

Cali>Tak můžu jezdit po lese či ne?????

O tom je tady celá diskuse... Podle Zákona o o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb. a podle shora uvedeného výkladu Praventivně informačního odboru Policie ČR můžeš jezdit po lesních a polních cestách... ovšem za to že Tě nesestřelí naštvanej myslivec, nebo lesní, či myslivecká stráž, nebo že na Tebe nenastraží nějakej puberťák pastičku Ti nikdo neručí...

Podle lesního zákona nesmíš.... Takže výběr a odpovědnost je na Tobě...

Citace | Odpovědět

Cali>Tak můžu jezdit po lese či ne?????

Jezdit po lesní cestě můžeš (i když si to řada lidí nemyslí), ale po porostu jezdit nesmíš, není-li tvůj, nebo pokud k tomu nemáš spešl lejstro tuším od ŽP. Když v lese pracuješ (kácíš a tak), musíš k tomu mět povolení a tam je většinou uvedeno i kudy máš jezdit.

Na druhou stranu lesáci (co v lese pracují, né myslivci), měli kdysi v papírech přímo uvedeno nejezdit stále stejnou cestou. A to ani ná tak z důvodu "vyježdění" cesty, ale z důvodu, aby se rozrušila vrstva půdy na co největší ploše a mohly se tak ucytit nové rostliny. Oni vlastně (paradoxně) jízdou po lese přírodě pomáhali.

Citace | Odpovědět

chci poděkovat fernetovy, lakimu 1060 a dalším za dobré informace které se vždy hodí.
jínak dopravní značka je jen ta která je umístěná podznačníku (trubce, navěstidle atd..) a né nastromě nebo nadveřích u baráku. napříkla chcete zaparkovat před domem ve městě a na vzdálených vratech vysí cedule zákaz zastavení vzdálená 1.5m (chodník) a proto tam nebudu parkovat? blbost, vždy platí přikaz nebo zákaz za cedulí pokud není vyjímky ( šípky označující příkaz nebo zákaz a pak vodorovné značky)

Citace | Odpovědět

Ach jo, po milionté: Vnitro tvrdí, že cesta v lese je účelová komunikace, tvrdí to i ústavní soud, dle ÚHÚL cesta v lese není les, platí vždy novější novela zákona (speciální zákon je probůh co?), ale v televizi někdo masíroval své ego, tak na lesní cesty prostě nemůžeme a šmitec...

Tady je odkaz na jeden starší článek, kde to vysvětluju podrobněji.

http://gram.cz/index.php?a=21

Citace | Odpovědět

cort>ale v televizi někdo masíroval své ego, tak na lesní cesty prostě nemůžeme a šmitec...

Pravda, pravda. Co je v televizi, to je nad zákon. Bohužel.

Naposledy editováno 01.07.2010 12:43:41

Citace | Odpovědět

slezak> Tak Nova je větší zákon než ČT...

http://tn.nova.cz/zp...do-chysta-pasti.html

Citace | Odpovědět