Bitva národů…??? | Forum Quadmania.cz

02.08.2011 16:56

Hans-quad Město: Litoměřice-Město
IP:95.143.135.xxx
Offline 11/7924

Žádná bitva neproběhla jak nadpis naznačuje,ale proběhlo setkání pár příznivců na čtyřkolkách v dosti náročném terénu ............
A zde je shrnutí pár větami jednoho z účastněných sedmihodinové vyjížďky ....

Američan. Číňan. Japonec. Taiwanec. Kdybyste se nenacházeli na stránkách o čtyřkolkách, asi byste si možná ťukli na čelo, bno co tady jde. Čtyřkolkář ale ví. Moc dobře ví. Není fóra, kde by se nevedly stále se opakující žabomyší války o tom, co která čtyřkolka vydrží, že když je odtud, nevydrží nic, tamta odtamtud vydrží něco a jen jedna je přeci nejlepší a vydrží snad vše… . Tak já vám tentokrát povyprávím (rozhodně se nejedná o žádný test, jde prostě jen o takové kecání ) o jedné hodně povedené akci, která ukázala, že všechno jsou jen stroje. Stroje, které se mohou pokazit a zároveň jsou to stroje, které vydrží hodně hrubé zacházení a extrémní terény. A je jedno, jestli je to Američan, Číňan, Japonec či Taiwanec…
To se takhle jednoho sobotního rána sešlo pár čtyřkolkářů, kteří měli v plánu udělat nějaký zajímavý výlet v nejmenovaném extrémním terénu. Nepřeháním, když píšu extrémní, neboť podobných míst v ČR moc nenajdete. Neptejte se, kde to bylo, to říct nemůžu. Každopádně jsme se dohodli, že během celé vyjížďky vyzkoušíme, co ty naše stroje všechno vydrží a hlavně – chtěli jsme vyzkoušet, že to co zvládne stroj za 400.000,-, to zvládne i jeho levnější bratříček za téměř čtvrtinovou cenu. Že to není možné, nebo že se to nedá srovnávat ? Ano, máte pravdu, srovnávat se to opravdu nedá, nelze vzít jednoválcovou pětistovku a proti ní dvouválcový litr a dělat přímé srovnání výkonu a možností. Ale lze bez problémů najít stejnou trasu, výjezd, díru, bahenní lázeň, sjezd, marast, hnus apod. A hle, to už najednou srovnávat lze, jde totiž mj. o jezdce, jak se s tím popere. Takže, abych se dostal k věci – na startu se sešla následující partička (řazeno podle podle obsahu motoru):

Arctic Cat ThunderCat 1000
Can-Am Outlander 800
Can-Am Outlander 800
Polaris RZR S – „Sport“ 800
Dinli Centhor 800 Long
Yamaha Grizzly 700
SMC Jumbo 720R
SMC Jumbo 720R
Journeyman Gladiator X6-A
Journeyman Gladiator 530-A
Journeyman Gladiator 510-A
Journeyman Gladiator 510 Race Edition 2×4

Celkem slušná sestavička, takováhle parta už není k přehlédnutí a také jsme se zbytečně moc nikde v civilizaci nevyskytovali. Jak jsem psal výše, plán byl jasný – vyzkoušet to, co by snad rozumný majitel čtyřkolky, kterou má rád, opravdu dělat neměl. Ještě podotýkám, že oba Outlandery a Thundercat byly speciálně vybavené pro podvodní boj, jejich hrozivě vytažené sání a chladiče dávaly tušit, že nás čekají asi zajímavé chvilky. Ono se těžko popisuje, co vše se dá v tak rozsáhlých prostorách, kde jsme se pohybovali, dělat, ale ti z Vás, co mají za sebou různé srazy tuší, jak to probíhá. Znovu jen připomínám, že pokud člověk chce mít stroj, který mu dlouho vydrží, rozhodně by neměl pokoušet podobné eskapády, nemluvě o tom, že těžko byste po podobných akcích asi mohli uplatňovat záruky. A to na ty nejdrsnější terény ani nedošlo. Na druhou stranu, když tento druh sportu/zábavy berete jako velké odreagování a na nějakou tu korunu nehledíte, celkem si člověk adrenalin a srandu užije, o tom žádná.

Samotná vyjížďka začala pěkně, sluníčko pokukovalo skrz mraky, bylo něco kolem 20°C, ideální podmínky na vyjížďku. Jak jsem předestřel, nejprve měla být ta „lehčí“ fáze a po obědě „hardcore“. Rovnou Vám můžu sdělit, že na „hardcore“ ani nedošlo. Teď by si leckdo asi nejraději rýpnul, že určitě se vysypaly ty „čajny“… Ale kdepak …Uklidním ale všechny příznivce a odpůrce, ono se z různých příčin vysypalo od každého něco, něco více, něco méně, ale o tom později.

Bylo vidět, že naši průvodci měli terén zdatně „projetý“ a moc dobře věděli, kudy jet a předvést možnosti nejmenovaného místa. Zcela „vylágrované“ cesty, které spíše připomínaly potok a rochniště, regulérní krátery (po čem asi), ostré sjezdy, rokle, a v neposlední řadě bahenní lázně na cvičení podvodních hrátek pro potápěčsky vybavené mašiny.

Ne ale každý den je posvícení a celá tato akce se ukázala býti poměrně destruktivní. Při prvním pěkném výjezdu lesní, totálně rozbitou cestou nám odešly první dva kusy. Jako první se odporoučel Can-Am Outlander jednoho z našich průvodců. Zadní poloosa udělala pápá a Outík se musel dokodrcat do vesnice za vrata. Kdyby ta věděla, kolikrát se ještě ten den otevřou. O cca 100 metrů výše udělal pápá Glad 510 2×4 (btw. již vyřazený závodní kousek, co vyhrál s Martinem Malátem několik Offroad Maratonů). Do té doby naprosto suverénně pouze na 2×4 jedoucí Gladík trefil velký šutr a hadice na chladicí kapalinu otevřela stavidla. Vzhledem k tomu, že oba jezdci jsou shodného jména (otec a syn), celkem nás pobavilo, že si naplánovali tak dlouhou rodinnou projížďku. Oba se tedy na lanech odporoučeli za vrata a vrátili se jako spolujezdci. Počítejte – mínus dva kusy. Jedeme dále, pěkný lesní výjezd máme za sebou a před sebou krátery. Do toho se nepustil nikdo, nevím proč, ale chtěli to otestovat se mnou, že já prý podobné taškařice rád. S díky jsem odmítl a poznamenal, že raději zapadnu někde jinde, kde je více bezpečno. Ona totiž z hlíny ze břehu kráteru koukající hlavice rakety SCUD zrovna ke koupání nelákala. Takže dále. Hezké bahniště, zkoušíme, zda všechny stroje jsou si rovny. V tomto případě se často ukazuje, jaký je jezdec pacient. To ostatně uvidíte na videu. Normální „kus“ to nejdříve zkusí pomalu, ale musí počítat, že to možná nedá. No a pak přilítne blázen na Gladovi 530, Yamaze nebo na Arcticu a všichni to nějak proletí. Někdo s efektním koupáním, někdo bez. Průjezdy bazénkem super, ale další ztráta nás postihla. Yamaze Grizzly zamávala stabilizační tyč, Yamaha zamávala nám a jela za vrata, se slovy: „já se vrátím“. Takže počtáři – mínus tři kusy. A letíme dále. Obrovské rozsáhlé pláně, testujeme rychlosti, žereme tuny prachu a užíváme si krásných rozhledů po kraji. Projíždíme značně „upravenou“ pláň, kde je jedna obrovská díra za druhou a je to tak trošku loterie, jestli náhodou neskončíte se 4kolkou na hrbu. Metrová i větší tráva vše důkladně schová a kolega, co musel na malou stranu, nám zničehonic zmizel v zemi. Ale zase se objevil a raději nasedl na čtyři kola, tam si je prý jistější :) . Po tomto „rychlostním“ intermezzu nám trochu vyhládlo, tak jsme jeli doplnit palivo jak do nás, tak do některých kolek. Velmi překvapila obě Jumba 720R, která si v náročném terénu vyžádala na displeji jen dvě čárky, takže ani jedno nemuselo díky velké nádrži dotankovat a celý den si dofrčelo na jeden zátah. Palec nahoru za velkou nádrž, hodí se.

Po vydatném obědě, během kterého se opravdu vrátil nezničitelný pilot Yamahy, který rychloopravou znovuzprovoznil svého Grizzlíka, byl v plánu ten těžší testík. Ale. To si takhle frčím na Jumbu, přede mnou náš průvodce na Outlanderu a najednou rána jak z děla, plechovej zvuk a Outlander stojí. A smrdí. A teče. Benzín. Ta rána, to byl kardan, jak se rozletěl, a ten plech, to byla nádrž, kterou pošimral. Trošku více, takže se Outík krom chybějícího kardanu musel rozloučit i s obsahem své nádrže…No, takže mínus 4 kusy. Vrata z dálky již vítala dalšího nájemce. Naštěstí je většina kolek pro dva, takže pořád máme kam dávat odpadlé kolegy. Nedá mi to, musím zde napsat velmi vtipnou hlášku jednoho ze zúčastněných. To takhle stojí u kraje lesa dvě postavičky, na sobě krásné žluto-červené stejnokroje s nápisy již zmiňované značky a tak smutně koukají po ostatních. Najednou se z pléna ozve:“ Hele, kucí, co to je ten Can-Am, to je nějaká firma, co dělá hadry ???“ . Upozorňuji, že toto nevyšlo z úst majitele čínské, taiwanské a tuším ani japonské 4kolky… . No nic, posbírali jsme odpadlíky a jeli dále. Nikdo již nepochyboval o tom, že ten den je fakt divná konstelace a víceméně jsme se mohli sázet, kolik nás dojede do cíle.

Po těchto ztrátách jsme hardcore zavrhli a jeli už jen na rokle a další bahnění. Do rokle jsem už nedojel. Chtěl jsem, ale nešlo to. Když Vám totiž prdne manžeta (pozor na hromady namotané trávy a klacků na poloose, umí to udělat pěknou paseku), nevšimnete si toho a dál jedete cestou necestou, najednou to zaskřípe, uhne kolem a je taky vymalováno. Dalo by se s tím ještě dojet, ale nechtěl jsem u Jumbíka oddělat celé kolo, takže hurá do vrat. Mínus 5 kusů. Kolega mě vyzvedl druhým Jumbem a jeli jsme počkat na zbytek osazenstva ke cvičnému brodu, kde jsme víceméně chtěli akci zakončit. Co tady předváděl Karas s Yamahou, to jsem ještě neviděl, sliding ve vodě, chvílemi i po dvou… . Čekání na ostatní jsme si krátili srovnáním výkonu a vlastností dvou sedmikil – Jumba 720R a Yamahy Grizzly 700. Výkonově i jízdně velmi podobné 4kolky si vyzkoušely jízdu po zadních, průjezdy vodou, akceleraci, ovladatelnost atd. Vše de facto srovnatelné, u Jumba (oproti Yamaze bez posilovače!) opět velmi překvapilo lehounké ovládání. Nejen majitel Yamahy zhodnotil velmi kladně všechny dobré vlastnosti Jumba 720R, které byly popsány již v předcházejících článcích, i ostatním se projev, této v podstatě ještě stále „novinky“, velmi líbil.

Vraťme se ještě zpět k zakončení akce. Po chvíli dorazil zbylý přeživší konvoj – Journeyman Gladiator X6-A, Journeyman Gladiator 530-A, Journeyman Gladiator 510-A, Arctic Cat Thundercat 1000, Dinli 800 Long a Polaris Razr 800. Proběhlo focení, koupání, rochnění a všeobecné blbnutí a už se skoro jelo domu. Ovšem jak asi již správně tušíte, ještě něco se udát muselo. Nikdo ten den ještě nezapad, ani já (i když s chlupem). No, tak to se takhle kolega zeptal, jestli může jet i po kraji a když mu bylo zodpovězeno: „no problem, tady je to všude stejně hluboký (v překladu: tady je deset čísel, to je v pohodě, na krajích nevim)“, tak zahučel s Dinlinou po držce až po řídítka do tůně… Nevěř nikomu, kdo říká „no problem“ . Bez vytaženého sání se holt jezdit pod vodou nedá, 4kolka naštěstí chcípla a už jsme jí jen vytáhli na laně a modlili se, aby bylo vše ok. Tak, a to byla poslední oběť našeho destruktivního výletu. Mínus 6 kusů. Do cíle tedy bez ztráty kytičky dorazily tyto stroje: Jumbo 720R, Journeyman Gladiator X6-A, Journeyman Gladiator 530-A, Journeyman Gladiator 510-A, Arctic Cat Thundercat 1000, Polaris Razr 800. Po opravě se dopravila i Yamaha Grizzly 700, která do cíle dotáhla i nacucanou Dinli 800 Long.

Sedmihodinová vyjížďka byla u konce. Resp. masakr u konce :) . Všichni jsme kroutili hlavami, co to bylo za den, že nám nebylo přáno, ale nakonec jsme se shodli na několika podstatných věcech. Parádně jsme se projeli, všichni si vyzkoušeli mašiny těch druhých, ať již Číňana nebo Japonce nebo Amíka či Taiwance. Ukázalo se, že je vlastně ve výsledku úplně jedno, kdo jakou a za kolik peněz měl mašinu, protože v takových podmínkách se rozdíly smazaly a jak realita ukázala, pokazit se může úplně všechno (jestli jste si všimli, tak každý stroj měl úplně jinou závadu, jeden navíc nedojel kvůli utopení).

Důležitý byl fakt, že jsme si ihned, co se něco stalo, vzájemně pomohli a nikdo neřešil jestli má mašinu za půl mega nebo za sto táců. Gladoš odtáhl Outladera, Yamaha Gladoše atd…Vždy jsme na sebe počkali, posadili za sebe spolujezdce a jeli zase dál na další „dobrodružství“. Ne že bychom do sebe z legrace „nerýpali“, ale to k dané situaci patřilo. Všichni jsme si to náramně užili a věřím, že si takovéhle vyjížďky umí užívat i jiní. Když si tak pročítám fóra o 4kolkách, vždycky si řeknu: „že si radši nevyjedete někam zablbnout a ztrácíte tu čas vzájemným napadáním a plkáním“. A na tomhle se nás shodlo všech 12 jezdců…takže, vykašlete se na fóra a jeďte se radši projet, třeba si tu “bitvu” užijete jako my.

To vypadalo na konec, ale ještě malá dohra. Už jsem to v článku naznačil, ale po inspekci v dílně musím ještě něco doplnit. Když budete s kolkama chtít dělat to, co je popsáno výše, opravdu zapomeňte na záruky a mějte doma zásoby dílů, nejlépe buďte rovnou mechanik (protože tohle když vidí mechanik v dílně, tak není radno se tam déle zdržovat). Po extrémním bahně si každá kolka zaslouží důkladné vyčištění, všude! Jestli chcete, aby Vám dlouho sloužila, tak pravidelná údržba je prostě nutnost. Všichni zúčastnění to moc dobře ví a také k tomu tak přistupují. A hlavně, pokud se chcete pouštět do neznámých vod, tak nezapomeňte na sání…

Více se o této vyjížďce dočtete v novém čísle QUAD a za nedlouho i článek zde na QM .....
Brzo bude i video ....
Publikováno se svolením autora článku,více foto na QUAD.CZ ..............